Den druhý

V tramvaji neplatí lístek z podzemní tramvaje. Trochu tápu v jejich logice, ale budiž. V ulicích jsme naštěstí narazili na kiosky a bistra, těšili jsme se z vody z lednice, která sice studená nebyla, ale žízeň zahnala. Všude je písek, my, dvě Češky, jsme upocený, uchozený, nohy ohozený od písku, bláta a odpadků, ale Rusky jsou krásný, čistý, nožky jak ze škatulky. Nechápu. Návštěva sběrbanky byla taky skvělá. Jakožto cizinky musíme zaplatit za každý „krásný“ den prožitý v Rusku 2 rubly. Takže 182 rublů v háji a díky frontě v bance už na zahraničním oddělení asi nemakali, takže nás zítra čeká další cesta maršrutkou do školy. Srandovní dodávka, kdy každý, třeba i za jízdy, hodí řidiči 10 rublů. Mé čelo okusilo strop i mé první volgogradské maršrutky. Uvidíme, jestli budu praštěná i zítra.