Fejetony

Nedávno jsem četla vcelku vtipný článek (až jsem si říkala, sakra, to jsem měla napsat já) o tom, jaké to je být kancelářskou krysou a co každá kancelářská krysa moc dobře zná. Toho času jsem článek považovala za geniální (a zase ta sebelítost) – ono to totiž opravdu sedělo. Jakoby všechny kancelářské krysy byly nějak napojeny a tento článek měl jen pomoci k tomu, aby si připomněli, že v tom nejsou sami, že každý minimálně jednou rozlil… Celý článek ›

Nikdo mě na nic nepřipravil a všechny hrozivé věci jsem musela prožít. Ale Vám se to nestane! Stačí se držet pravidel, které jsem pro Vás sepsala. Když přijde na lámání housky, může dojít ke zranění. A teď to myslím doslova. O víkendu jsem lámala housky a rohlíky (no nějak tu strouhanku udělat musím, že) a dnes je čtvrtek a stále mám zraněný prsteníček pravé ruky. Nevím, proč mi nikdo neřekl, abych si pečivo natrhala předem, dokud bylo živé.… Celý článek ›

Tento fejeton vznikl ještě za mých studentských let na gymnáziu, kde nás pan profesor nutil psát doma slohové úlohy. Naivně si myslel, že z našich líných, puberťáckých a často prázdných hlav dostane nějakou myšlenku. Za popsanou stránku rádoby duchaplných a moudrých myšlenek dotyčného poplácal po rameni a dal mu nějakou pěknou známku. Vždy červeně podtrhl slabší pasáže (moc modrého toho nezbylo) a tím celý proces skončil. Většinou to byla opravdu jen… Celý článek ›